Zelená města pro naší budoucnost
V roce 2050 bude 70 % světové populace žít v městských oblastech. Lidé se jednoduše stěhují tam, kde mají víc příležitostí k práci, zábavě nebo kulturnímu vyžití. Ale hodně lidí rovná se hodně problémů. Mnoho aglomerací již v současnosti trpí negativními dopady změny klimatu jako je zvyšování teploty, lokální záplavy a naopak dlouhodobá sucha. Komu se chce v takovém městě bydlet? Nikomu. Právě proto se začal dávat takový důraz na udržitelnost života ve městech. Začaly vznikat první "green cities".
Proč je dobré žít v zeleném městě
Co si pod takovým
zeleným městem máme představit? Životní prostředí je v nich na prvním místě.
Není v nich prostor pro jakékoliv znečištění. Důraz se klade na zdravý život
jeho obyvatel. Zelené město proto není o zahuštění
centra mrakodrapy ale o udržitelnosti a navracení přírody tam, odkud zmizela.
To zní docela fajn, že ano?
Podle
čeho se měří "zelenost" města?
Jaká
města o sobě mohou tvrdit, že jsou opravdu zelená? Aby to šlo určit, používají
se k tomu konkrétní metriky. Mezi ně patří například podíl městské půdy
věnované veřejné zeleni, procento celkových energetických potřeb pokrytých
obnovitelnými zdroji a procento populace, která používá veřejnou dopravu k
cestě do práce. Mezi další kritéria se řadí i to, jak dobře se v něm chodí (tzv.
schůdnost), potom dostupnost celoměstských programů recyklace a kompostování
nebo počet kvalitních farmářských trhů.
Proč
je Vídeň nejzelenější město světa
Říkáte si, že splnění takových kritérií
je výlučně o penězích? Ne tak docela. Na prvním místě jsou samotní obyvatelé
zelených měst a jejich smýšlení. Můžeme si to ukázat na příkladu Vídně, které
se stalo nejzelenějším městem světa a inspirací pro ostatní. Ekologie a zájem o životní prostředí se tu staly součástí
vnitřní filozofie, stejně jako hluboký zájem o to předat svým potomkům prostor
k životu v lepším stavu, než v jakém jsme ho obdrželi od našich předků. Je to
prostě o tom, jak to máte nastavené ve vlastní hlavě.
Praha je taky zelená
Ale nemusíme si úplně
zoufat, že u nás jsme s ekologií "na štýru". Podle dalšího žebříčku, který se
více zaměřuje na podíl zeleně v samotném městě si vede neobyčejně dobře naše
Praha. Mezi 155 světovými městy se umístila na třináctém místě. Vzpomeňte si na
procházky po Petříně, ve Stromovce, v Šárce nebo na Parukářce, v Grébovce,
Ďáblickém a Čimickém háji atd. Naše hlavní město má zeleně dost a na tomto
základě se dá stavět. Jestli dožene Praha Vídeň i v předchozím žebříčku, záleží
ale nejvíce na obyvatelích naší metropole.
Vertikální les v Miláně
Ne každé město má ale
takové štěstí, že po předcích zdědí tolik zelených a krásných míst. Proto
vznikají ve světových aglomeracích ekologické developerské projekty, které do
vyprahlých aglomerací přinášejí tolik vítanou zeleň. Příkladem budiž vertikální
les v italském Milánu.
Vertical Forest je obytný komplex dvou věží, které od roku 2014 zdobí milánskou čtvrť Porta Nuova. Na věžích je umístěno celkem 15 000 rostlin rozložených s ohledem na sluneční záření. Vegetační systém Vertikálního lesa přispívá k výstavbě mikroklimatu, vytváří vlhkost, absorbuje CO2 i prachové částice a vytváří kyslík. Kdo by tam nechtěl bydlet.
Skvělé bydlení navzdory globální změně
Naše klima se mění a měnit se musí nejen města, v nichž žijeme, ale i naše myšlení. Když to dokážeme, tak nám bude bydlet tak skvěle jako nikdy předtím. Navzdory všem vrtochům, které nám přináší globální změna.
Pokud vás tato tematika zaujala, přikládám další články, které si můžete přečíst:
https://www.dumazahrada.cz/clanek/neuveritelna-mesta-budoucnosti-20210927.html
https://www.estav.cz/cz/5518.video-10-nejekologictejsich-mest-sveta